Abeceda pohádek

24.04.2020


Pohádka na B - ,,Beruška Bětka"

Beruška Bětka bydlela blízko bláznivého brouka Bruna, bývalého bagristy a basketbalisty. Brunův byteček byl bukový a bíle se blýskal. Bruno béžový byt během března barvil bíle. Beruška běžela bavit bratrance Bertíka. Bertík byl bohužel bázlivý, bál se brouků i brhlíků. Bystrá beruška brzo bědovala. Bertík byl budižkničemu! Býval bledý, budoval barikády, brečel a bál se bubnování i blesku. Bětka by bývala byla bavila bratrance balancováním balónků a basovým brnkáním, bohužel beruščino bavičství bylo bez bodů. Běžela bavit brouka Bruna. Bouchala na buben, bavila se břinkáním. Brouk běsnil a zbarvil se bronzově.

,,Brrrrrrrrrrrrr..........!" bědoval. ,,Běž bavit babočku bydlící blízko břízy !" 

Byl to bláznivý bručoun.  Babočka byla bohudíky bodrá, bavila se, beruška bude bezva bavič.     (Pavla Tichá)

Pohádka na P -  Pes Punťa

Petr psal perem na papír, potom přišel pes. Petr píše na prastarý pergamen psacím písmem: ,,Pozor, přišel potulný pes Puňta. Připravím pytlík a pamlsky! Pes prosí o pamlsek, pak pojídá piškotek a přátelsky se přitulí. Papír i pergamen Puňtu pozorují. Přátelé Petr a Punťa půjdou půjdou procházkou přes Prahu.  (Filip Lamač 1.ročník)

Pohádka na T - Toulavý tetřívek

Tento týden tetřev teskní po tetřívkovi Tomíkovi.

Tápe a těká. ,,Ten tulák!" truchlí a trápí se.

Tetřívek tentokrát tuší tátovu tíseň. Temný topol tam teskně trůní.

Tetřívek touží po tátovi, také po tetě Toničce.

Topí se v tůni, tentokrát bez táty, téměř utone.

Tikání, tma! 

Tetřev to tuší. ,,Tak to ne!"

Tíživé ticho.....trysk, třepotání................Tomík tátovi tolikrát tleskal. Teď ?

Triumfuje. Tiše tetřívka tulí a tiskne.

Teta Tonička v trávě trhá třezalku.

Ten tvrdohlavý tetřívek se teď zase toulá.

Táta Tomíka trénuje, těší se na tradiční třídenní turnaj v Tatobitech.

Story se slečnou slukou a statným sokolem

Sličná slečna sluka skalní se setkala se svým spřáteleným sokolem skákavým u studánky. Smrákalo se. Slečna sluka se strachovala o svoji sváteční sukýnku. Sama si sukni sešila. Smrková smůla saténovou skládanou sukni stoprocentně slepí. Statný sokol se svou samozřejmou slušností sejmul svůj sváteční smoking a smůlu setřel. Sedli si. Stolovali se svíčkami. Servírovali srnčí svíčkovou se smetanou a smaženou strouhankou, sladké soufflé, světová specialita. Srkali Sprite a sekt. Smáli se, skákali snožmo skrz slunečnicový sad. Sledovali sluneční soustavu, satelity i supernovy. Sestavili samohybný secí stroj. Spletli si srnku se slonem. Složili skvostnou stohodinovou symfonickou skladbu se staccatovými suzafonovými sóly. Sledovali spolu stupidní seriály. Slečně sluce slátali síťované strečové silonky. Staré sousedce stonožce spravili sto střevíců. Stonožka spokojeně skákala: "Super, se sto střevíci se skvěle stepuje!" Spatřili skupinu světélkujících svatojánských světlušek. Staré sečtělé sově sehnali stereofonní stetoskop. Společně stvořili sdružení sledující stav stád sobů severních.

Svítalo. Sobota sedmého srpna: sokol slaví svátek!

Sluka sokolovi splnila starodávný sen. Sehnala starožitnou starorůžovou sesli. Sokol si sedl. Samou spokojeností svítil. Sousedka stonožka sokolovi spletla sametový svetr. Sečtělá sova sokolovi snesla sbírku slovníků. Strýček sýček sekyrou sokolovi stvořil se skutečností soupeřící sochu.

 Skvělý svátek!

Slizká sketa straka sebrala slečně sluce stříbrnou sponku. Sokol sykl, spolkl slinu, skočil a svist: shlíží shora. Svou superbystrou sítnicí spatřil straku se svítivou sponkou, sklopil směrovky, střemhlav slétl a svými svalnatými spáry srazil straku. Schlíplá straka se strašně stydí. Slečně sluce sponku splatí i se speciální splátkou - slečně sluce samou slastí stojí srdce - sokol svírá snubák! Slečna sluka a statný sokol se stali snoubenci. Slíbili si spokojené společné soužití, snili o svatbě, sháněli svědky.

Slavnostní snídaní (smažená slanina se sardinkami) sdělíme snoubencům sluce a sokolovi sbohem. Snad se jim slíbené spokojené soužití splní! 

  (autoři: rodina Muchova)


Lstivá liška a lenivá lasička

Líná lasička se loudá liduprázdným lesem lemovaným lipami.

Lesíkem se line lahodná látka lanýžů.

Lasička luskne. ,,Lákavá laskomina!"

Labužnici láká i léčivý lipový lák.

Lstivá liška Leny líčí lest.

Libuje si v lapení lasice i loupení lanýžů.

Líbivý labutí let, lezoucí larva lýkožrouta, lapená laň....

Lasička se lekla. Lstivá lhářka liška!!!

Lidumilná lasička léčí lani lýtko lipovým listem.

Liška, limitovaná lukem lesníka, loupí lanýže, láteří a lopotí se. 

,,Luxusní lup!"

Lasička i laň letí lesem, levandulovou loukou, lánem, lávkou k lipám.

Louhují lipový list, lahodný lék lani lahodí.

Ladný loping laně.

Lasičce se leskne lysina. Loni liška lasici lapila.

Letos liška, lupička, likviduje lanýže.    (Pavla Tichá)

Jonáš v Japonsku

Jednoho jarního jitra jel Jonáš jako jarní jinovatka Japonskem. Ježek v jehličí, jelen i jednobarevná jezevec ječeli: ,,Japonsko!!!" Jedli jahodový jogurt, jogín Jenda jódloval v jehličnanech a jedl jablko.

Jógu jednotlivě a s jásotem jeli i jiní japonští jogíni i jádro japonské justice. Japonští jedinci jedli jedině jablka, ne jitrnice nebo jelítka. Jarní jídelníček japonských junáků byt jásavě jednobarevný: jablka, jahody, jogurty, jitrocel a jetel. Japonské jehně jásavě ječelo: ,,KONEC-JAPONEC".   (Lamačovi)